Muž v honosném oblečení konstantinopolské smetánky unaveně usedl na polní lůžko ve svém stanu. Byl velitelem teprve několik dní a už musel uklidňovat vojáky bouřící se proti rozkazům jeho bratra, samotného římského císaře. Výprava proti loupeživým Slovanům nezačala vůbec dobře.
Na jižním břehu Dunaje se připravuje na pochod východořímské vojsko pod vedením generála Priska. Cílem expedice je najít a zabít slovanského vůdce Ardagasta i s jeho muži, kteří už dlouhá léta sužují východořímské balkánské provincie. Výprava má také ukázat všem ostatním Slovanům, jak skončí každý, kdo se opováží překročit Dunaj s nepřátelskými úmysly.
Pro východořímské vojevůdce byli Slované národem sídlícím v neprostupném terénu, který nejraději útočí ze zálohy. V souvislosti jejich způsobem boje se proto často skloňuje přívlastek „partyzánský“. Je však skutečně na místě jej používat?
Díky kronikářské tradici východořímské říše existuje o dějinách raných Slovanů na dolním Dunaji dostatek zpráv. I přesto nepatří k těm nejznámějším, i když skrývají takovou zajímavost, jako je východořímsko-antská federátní smlouva.