Do zásobnej jamy pozoruhodným spôsobom uložili päť ľudí.
Poseidon sa typicky prezentuje ako grécke božstvo mora, a takto ho vníma aj široká verejnosť. Medzi bádateľmi skúmajúcimi indoeurópske a starogrécke mýty však oddávna panuje názor, že jeho pôvodná funkcia a povaha bola celkom iná. Aká?
Archeológ Slovenského národného múzea Vladimír Turčan približuje pozoruhodné kultové miesto s nálezmi datovanými do raného stredoveku.
Tisíciletá zkušenost s církví a její soudními tribunály a dozorem nad vírou zapříčinili, že při setkání s náboženskými systémy přírodních národů vypadaly jejich duchovní autority volnomyšlenkářsky.
Neďaleko Velehradu na Morave sa nachádza pri asfaltke medzi obcami Modrá u Velehradu a Bunč, na rázcestí s Cyrilometodějskou turistickou cestou nenápadná čistinka. Nenápadná je dnes. Kedysi v hlbokej a bližšie neurčenej minulosti to zrejme bolo jedno z najdôležitejších sakrálnych miest Moravy.
Počátek třináctého století - století hříchu a odpuštění. Kostelní zvony svolávají na mši do božích chrámů Kristovy věrné ovečky a mnohé farnosti se snaží získat nákupem svatých ostatků status poutního místa. Na některé z nich se poutníci budou vydávat i tisíce kilometrů daleko. Církev vládne Evropě a vštěpuje jí hluboko do podvědomí její zásady. Existuje však jedna oblast, kde místo dýmu kadidla se k nebesům vznáší dým z hořících dubových polínek na počest Perkunase.
V dobe bronzovej v Európe vrcholí náboženský význam slnka. Slnečné symboly zdobili pohrebné milodary, honosné ozdoby ale aj panciere a meče. Čo vieme o božstve, ktoré bolo stredobodom tohto pravekého slnečného kultu?
Mnohé mýty časom degradovali do povestí a rozprávok. Ako povesti sa často viažu na konkrétne miesto a vytvárajú tak dojem, že sa tam udalosť skutočne nejakým spôsobom udiala. Pri pohľade „z výšky“ však vidíme, že príbehy (resp. ich fragmenty) s identickým dejom (s obmenou geografických názvov, mien postáv apod.) nachádzame na rôznych miestach a v rôznych obdobiach. Pôvodná, najstaršia verzia týchto príbehov teda vznikla niekde inde a doslova ju len tušíme v hĺbke tisícročí. Neinak je to aj s povesťou o založení českého mesta Trutnov a jej hrdinovi Trutovi.
Pri štúdiu pravekých symbolov je až podivuhodné to, ako majú niektoré jednoduché znaky svoj symbolický význam prakticky nezmenený naprieč kultúrami a tisíckami rokov. V nasledujúcom článku si predstavíme ďalší z nich.
Kirké je známa predovšetkým ako čarodejnica, ktorá na ostrove Aiaia premenila Odyseových mužov na ošípané. Jej príbeh je ale oveľa bohatší – a v mnohých ohľadoch zdanlivo paradoxný. To sa mení, keď na ňu pozrieme cez perspektívu indoeurópskej mytológie. Vtedy zároveň poodhalíme prastaré mýty, ktoré sa nezameniteľne vpísali aj do archeologického záznamu strednej Európy.
V dnešním díle našeho seriálu o sámském animismu se podíváme na sámské noidy a cestu, která je odděluje od běžných smrtelníků. V předchozím díle jsme si vysvětlili, že magie není zapovězena běžným lidem a otázka duchovní autority je komplexnější téma, do kterého zasahují další historické děje podepisující se na společenské pozici duchovního vůči své komunitě.
Achilles patří k nejznámějším řeckým hrdinům a k nejdůležitějším postavám Íliady. Velký Homérův epos začíná tím, jak se tento mladý muž snažil navrátit dívku Chrýseovnu jejímu otci, který svolal na řecká vojska Apollónův hněv v podobě moru. Tím však Achilles rozhněval Agamemnóna, který na oplátku hrdinovi sebral jeho zajatkyni Bríseovnu. Tak byly uvedeny do pohybu události vedoucí až ke smrti Patrokla a Héktora, jejichž pohřby Ílias končí. Celý tento příběh se odehrává v pozoruhodně krátkém časovém úseku, který činí přibližně měsíc a nedostane se ani K Achillově smrti, kterou máme poprvé zmíněnou až v Odysseii.
Texty biblického Starého zákona po 7./6. storočí pred n. l. masívne prepracovali editori vyznávajúci tzv. netolerantný monoteizmus. Literárna, jazyková a komparatívna analýza napriek tomu v Starom zákone identifikovala zvyšky starých (západo)semitských polyteistických tradícií, najlepšie doložených v textoch z Ugaritu (1400-1300 pred n. l.), kde sa hovorilo dialektom mimoriadne podobným hebrejčine starovekých Izraelitov.
O vztazích duchovní autority ke komunitě a lidové sámské magii.
Pri obci Dedinka neďaleko Nových Zámkov pred viac ako 3200 rokmi pochovali výnimočnú dievčinu. Z jej hrobu poznáme jednu z najkompletnejších súprav ženských šperkov a bronzových súčastí odevu stredoeurópskej doby bronzovej.
V třetí, málo známe větve Indoíránců, se zachovala řada archaických prvků jazyka i náboženství.
Pred pár dňami som pracoval na predstihovom výskume na stavbe rodinného domu v Senici. Vykopali a zdokumentovali sme tu dve jamy, ktoré patrili kultúre so staršou lineárnou keramikou z najstaršieho úseku mladšej doby kamennej. Objav, ktorý som učinil, však nepochádza z tohto výskumu, ale kolegovej kancelárie.
Když během 18. století Britové začínali postupně ovládat Indii, neměli tušení, co jim nadvláda nad touto zemí přinese. Mohli očekávat bohatství, moc a prestiž, ale získali mnohem více. „Klenot Koruny“, jak byla později Indie nazývána, totiž Britům, a nejen jim, přinesl novou identitu. Roku 1786 si William Jones, právník bengálského nejvyššího soudu, všiml, že latina, řečtina, sanskrt, ale také gótština, perština a keltské jazyky jsou si pozoruhodně podobné a sdílí tak pravděpodobně společného předka. Tak se zrodila myšlenka indoevropské jazykové rodiny a Britové, společně s ostatními evropskými národy, našli nové příbuzné ve starobylých národech Indie a Íránu.
Úvod do světa animismu a podoba posvátných míst přírody i lidí.
Zo švédskej lokality Lysekil – Backa Brastad pochádza z doby bronzovej zaujímavý skalný obraz. V triadickej kompozícii sú na ňom zobrazené tri vtáky s dlhými nohami, ale krátkymi zobákmi, netypickými pre brodivé vtáky. Stoja pred ležiacou ľudskou postavičkou, ktorá je podľa proporcií v pomere k vtákom oveľa menšia. Nastávajú otázky. Ide o dieťa? Mŕtvolu? Čo by mohol tento obraz vyjadrovať?
V minulém článku jsme se zabývali dvěma zvláštními indoevropskými božstvy – Nebeskými blíženci. Jejich jméno a atributy se pozoruhodně dobře zachovali ve třech vzájemně vzdálených tradicích: indické, řecké a baltské, a tak jsme mohli načrtnout jejich obraz. Starobylí *diwós népoth₁e byli bratry-dvojčaty spojenými s koňmi, pomocníky v nouzi a usilovali o ruku Dcery slunce. Jejich společenský statut byl poněkud problematický: jejich mládí z nich činilo neplnohodnotné členy pantheonu, což jsme v duchu hypotézy Henryho J. Walkera vysvětlili nízkým statutem práce s koňmi v praindoevropské společnosti.
V predstave Ericha von Dänikena a ďalších nadšencov „votrelcov dávnoveku“ vystupujú tzv. Strážci ako kľúčoví mimozemskí aktéri v dejinách ľudstva. A potomkovia, ktorých splodili s ľudskými dcérami – tzv. Nefilim sa pre zmenu často vnímajú ako doklad existencie ľudsko-mimozemských hybridov, alebo prinajmenšom „rozprávkovo urastených“, tj. biologicky nerealistických humanoidných obrov. Pozrime sa však na tieto mýtické príbehy nie „perspektívou Star Treku“, ale perspektívou poznatkov o povahe a vývoji semitskej a izraelitskej mytológie.
Kůň je zvířetem, na kterém jezdí králové, knížata i prezidenti, jezdecká socha s nějakým politickým vůdcem se tyčí na Václavském náměstí, na římském Kapitolu, na Trafalgarském náměstí a dokonce i v areálu university ve Washingtonu D. C. Kůň je zvíře aristokratické, hrdinské, „zvíře pro rytíře“. To se odráží v německém Ritter „jezdec, rytíř“ nebo francouzském chevalier „rytíř“ jehož původ sahá až k latinskému cabbalus „kůň“.
Kyjevská Rus přijala křesťanství roku 988, když byly po svatbě knížete Vladimíra s byzantskou princeznou Annou Porfyrogennétou pokřtěni všichni obyvatelé Kyjeva. Perunova modla byla svržena do Dněpru, Volosova do Počajny a počalo se s stavbou Desátkového chrámu zasvěceného Zesnutí přesvaté Bohorodice. V písemných pramenech to vypadá jako velký triumf nového náboženství.
V rokoch 2016 – 2019 som ako zamestnanec SNM – Archeologického múzea podvedením Z. Farkaša podieľal na ďalšej sezóne archeologického výskumu v Senici na polykultúrnej lokalite v polohe Párovce. Na jar v roku 2017 som pri skúmaní hrobu zo staršej doby bronzovej odhalil aj časť sídliskového objektu, ktorý ho porušil – pri jeho výkope odkopali časť hrobu aj s lebkou kostry.