Pro východořímské vojevůdce byli Slované národem sídlícím v neprostupném terénu, který nejraději útočí ze zálohy. V souvislosti jejich způsobem boje se proto často skloňuje přívlastek „partyzánský“. Je však skutečně na místě jej používat?
Pozůstatky slovanských hradišť budí i dnes obdiv a často vzbuzují i otázku, jak se takové hradiště dobývalo nebo naopak bránilo. Odpověď nám můžou poskytnout válečné akce vedené ve dvanáctém století na území Polabských Slovanů.
Archeológ Slovenského národného múzea Vladimír Turčan približuje pozoruhodné kultové miesto s nálezmi datovanými do raného stredoveku.
Lidské dějiny nejsou jen přehledem velkých událostí a činů „velkých“ lidí. Jsou také souhrnem každodenních zkušeností zcela obyčejných lidí, kteří v minulosti museli řešit podobné problémy jako my dnes, tedy i bydlení. A jak tento problém vyřešili raní Slované?
Jen málokterý aspekt jakéhokoli náboženství je tak citlivé téma jako lidské oběti. V souvislosti se Slovany je v raném středověku většinou opomíjeno, přitom však minimálně v Polabí tvořilo důležitou součást jejich náboženství.
Veles je kvůli své tajemnosti jednou z nejzajímavějších postav slovanského náboženství. Zeptali jsme se proto autorky stejnojmenné knihy Michaely Gajdošíkové na několik otázek spojených s touto postavou a její odpovědi vám přinášíme v tomto článku.
Expert na raný stredovek a dobu rímsku Vladimír Turčan zo Slovenského národného múzea reaguje na slovenského premiéra Roberta Fica. Ten v prejave počas Cyrilometodejských slávností pod Devínom 5. júla 2024 vyhlásil, že nám solúnski bratia „priniesli slobodu“.