Pro východořímské vojevůdce byli Slované národem sídlícím v neprostupném terénu, který nejraději útočí ze zálohy. V souvislosti jejich způsobem boje se proto často skloňuje přívlastek „partyzánský“. Je však skutečně na místě jej používat?
Díky kronikářské tradici východořímské říše existuje o dějinách raných Slovanů na dolním Dunaji dostatek zpráv. I přesto nepatří k těm nejznámějším, i když skrývají takovou zajímavost, jako je východořímsko-antská federátní smlouva.
Archeológ Slovenského národného múzea Vladimír Turčan približuje pozoruhodné kultové miesto s nálezmi datovanými do raného stredoveku.
Lidské dějiny nejsou jen přehledem velkých událostí a činů „velkých“ lidí. Jsou také souhrnem každodenních zkušeností zcela obyčejných lidí, kteří v minulosti museli řešit podobné problémy jako my dnes, tedy i bydlení. A jak tento problém vyřešili raní Slované?
Jen málokterý aspekt jakéhokoli náboženství je tak citlivé téma jako lidské oběti. V souvislosti se Slovany je v raném středověku většinou opomíjeno, přitom však minimálně v Polabí tvořilo důležitou součást jejich náboženství.
Veles je kvůli své tajemnosti jednou z nejzajímavějších postav slovanského náboženství. Zeptali jsme se proto autorky stejnojmenné knihy Michaely Gajdošíkové na několik otázek spojených s touto postavou a její odpovědi vám přinášíme v tomto článku.
Poté, co kagan nedokázal čelit prvnímu franckému útoku, se Avarský kaganát propadl do chaosu. Další dvě francká tažení vedla k tomu, že se avarská říše stala alespoň teoreticky součástí království Karla Velikého. Získat faktickou kontrolu nad tímto územím však bylo mnohem obtížnější.