Knižné tipy redakcie Ľudia, mýty & dejiny: Vianoce/slnovrat 2022

Admin, 2022-12-15 06:08:00

V redakcii sme dali hlavy dokopy a prinášame odporúčania na to – podľa nášho názoru – najzaujímavejšie, čo sa na českom a slovenskom knižnom trhu objavilo v priebehu tohto roka. Náš výber sme ale doplnili aj o niekoľko cudzojazyčných alebo starších, dokonca antikvariátnych kúskov.

Dušan Valent, šéfredaktor

Ivana Krekáňová: Etymológia záhadná aj zábavná. Pôvod slov od algoritmu po zavináč (2022)

V našich článkoch sa na etymológiu často obraciame ako na dôležitý pracovný nástroj pri výskume dávnych božstiev. Kniha Ivany Krekáňovej prináša odľahčenú stránku pátrania po pôvode slov. Čitateľ sa okrem iného dozvie, že šuhaj je vlastne Švajčiar a za slovo sabotáž môžu dreváky a istý anarchista. Knihu skrášľuje množstvo ilustrácií od nášho spolupracovníka Frenkyho Hříbala.

 

Ondřej Müller a kol.: Pravěký svět Zdeňka Buriana. Od vzniku Země po zánik dinosaurů (2022)

Monumentálne dielo, ktoré zozbieralo všetky dostupné kreácie majstra Buriana, a reprodukuje ich v obdivuhodnej kvalite a so sprievodným komentárom, pokračuje ďalším tematickým zväzkom. Sprievodný text približuje nielen kontext vzniku jednotlivých vyobrazení, ale aj súčasný pohľad na vývoj života a výzor dávnych tvorov, ktoré kontrastuje s predstavami z čias Buriana. Jediné, čo mi na knihe chýba, je vôňa starého papiera, ktora sa mi od detských čias neodmysliteľne spája s Burianovými ilustráciami. :)

 

[reklama]

 

Štefan Olšav: Zabudnutý osud Zlatého mesta (2022)

Príbehov zo stredoeurópskej doby bronzovej nikdy nie je dosť. Preto ma mimoriadne potešilo, že archeológ a náš spolupracovník Štefan Olšav sa podujal napísať novelu zasadenú do jedného z najvýznamnejších opevnených sídlisk doby bronzovej na Slovensku, na výskume ktorej sa dlhodobo osobne podieľa. Knihu si môžete objednať na emailovej adrese: stefan.olsav@gmail.com alebo zakúpiť priamo v archeoskanzene v Nižnej Myšli. 

 

Tom Shippey: Beowulf and the North Before the Vikings (2022)

Po slávnej Tolkienovej prednáške z roku 1936 sa staroanglická epická báseň Beowulf považovala typicky za fikciu, a nie svedectvo reálnej histórie. Tolkienológ a odborník na staroanglickú literatúru Tom Shippey na základe najnovších výskumov historikov a archeológov argumentuje, že dielo podáva historicky oveľa vierohodnejší obraz prostredia severogermánskych kmeňov 5. a 6. storočia, než sme si doposiaľ mysleli. 

 

Valent Dušan: Odhaľ a spoznaj dinosaury (2022)

V akte hanebnej sebapropagácie si ako záverečný knižný tip dovolím podsunúť môj vlastný knižný debut :) V náučnej knihe Odhaľ a spoznaj dinosaury sa text prihovára detskému čitateľovi a formou dialógu ho neustále vyzýva na uvažovanie o najrôznejších dinosaurích problémoch a otázkach. Na znalcov dinosaurov čakajú dino-kvízy, pričom ilustrácie Zuzany Šmatlákovej umelecky znázorňujú najnovšie poznatky o výzore týchto pravekých tvorov. 

 

 

Pavel Horký, zástupca šéfredaktora

James C. Scott: Against the Grain (2017)

Zatímco většina lidí si svět prvních zemědělců představuje jako klidné místo a první státy jako centra blahobytu a pokroku v barbarském světě, vidí James C. Scott celou situaci zcela opačně. Ve své knize ukazuje, jakým problémům museli dávní zemědělci čelit, jak nepříjemné bylo žít v raných blízkovýchodních státech, a že být barbarem nebylo zase tak špatné.

 

Lev Gumiljov: Objevení říše Chazarů (1971)

Tato již antikvariátní publikace popisuje první výzkumy v oblasti dolní Volhy, které po druhé světové válce vynesly na denní světlo po devíti stoletích artefakty z období Chazarské říše. Spíše než o katalog nálezů se jedná o deník ‚sovětského Indiana Jonese‘, který popisuje jaké obtíže první výzkumy v Chazarsku provázely.

 

Henry Rider Haggaard: Doly krále Šalamouna (1950)

Ve sbírce knih žádného historika a archeologa nesmí chybět dobrodružné příběhy o statečných objevitelích, protože i on je svým způsobem dobrodruhem. Proto nezbývá než doporučit pulpové dobrodružství o průzkumnících, kteří se vydávají do země neznámého afrického kmene najít poklad dávného biblického krále. A navíc se tato kniha dá stáhnout zdarma!

 

Pavol Jelínek, vedecký redaktor

David Rafael Moulis: Náboženský kult starověkého Izraele pohledem archeologie (2022)

Kniha ukazuje aké náročné je riešiť náboženstvo, ktoré poznáme z archeologických nálezov a z tradovaných písomných prameňov. Autor, biblický archeológ, analyzuje nálezy svätýň, oltárov a ďalších dokladov hmotnej kultúry súvisiacich s náboženstvom doby železnej v Judskom kráľovstve a konfrontuje ich s informáciami obsiahnutými v Starom Zákone. Je písaná pomerne odborne, odporúčam ju však každému záujemcovi o biblickú archeológiu.

 

Vladimír Turčan a kolektív: Germánske elity v dobe rímskej na Slovensku (2022) 

Kolektívna monografia zhŕňajúca výsledky slovenských bádateľov, historikov a archeológov, o germánskych elitách z územia Slovenska. Čiastočne sa zaoberá aj vývojom v predchádzajúcej dobe laténskej. Prístupná forma ju robí príťažlivou nielen pre odborníkov, je vhodná pre každého záujemcu o naše staršie dejiny.

 

Carolyne Larrington: Severské mýty: Ságy, bohovia a hrdinovia (2022)

Bohato ilustrovaný prehľad  severskej mytológie, prvý raz v takomto rozsahu preloženej do slovenského jazyka vo výbornom preklade Maríny Gálisovej. Opisuje bohov a hrdinov od počiatku až po zánik a obnovu sveta v náboženských predstavách starých severanov. Odporúčam ju ako úvod do štúdia severskej a širšej germánskej mytológie.

 

 

Jan „Dorian“ Korda, redaktor

Johannes Krause & Thomas Trappe: Zrození Evropanů (2022)

Přístupný úvod do archeogenetiky zaměřený především na nejstarší dějiny Evropy a na roli infekčních nemocí v proměnách genetické mapy světa. Jedna z kapitol navíc předkládá zajímavou náhled na problém indoevropské pravlasti který se snaží smířit stepní a předovýchodní hypotézu.

 

Martin Rychlík: Dějiny lidí (2022)

Rychlíkovo Dějiny lidí představují spíše jakýsi atlas, s bohatou obrazovou přílohou a spíše populárně naučným přístupem k faktické přesnosti. Přesto ale tato publikace která ukazuje základní jednotu lidstva na příkladu 73 kulturních universálií stojí za přečtění, i kdyby jen jako inspirace pro další studium díky bohaté odkazované literatuře.

 

Tomáš Vítek: Duše, tělo a smrt od Homéra po Platóna I. (2022)

Po monumentálních čtyřech svazcích Věštění v antickém Řecku se Tomáš Vítek pustil do zpracování problematiky starořeckého chápání lidské duše i těla. Jestli vás zajímá jaký je rozdílem mezi thýmem, nooem a psyche, je to kniha pro vás. Pro ostatní to může být alespoň skvělý úvod do toho jak komplikované kategorizace se objevují v archaickém myšlení.

 

James Stewart: Dinosaur Therapy (2021)

Pandemie, snad už minulá, nám toho hodně vzala, včetně lidských životů, ale také nám snad něco dala. Stewartova během lockdownů vzniklá sbírka stripů o dinosaurovi, bojujícím s očekáváními okolí, úzkostí, milostnými neúspěchy a dalšími typickými problémy počátku 21. století, snad ukazuje, že se díky minulým událostem dokážeme na problematiku duševního zdraví dívat s větší otevřeností.

 

Lucie Hotová, redaktorka

Jan Reichstäter: Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů – Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd (2020)

Knihu doporučuji jak lidem, kteří teprve vstupují do vod předkřesťanského náboženského života evropských barbarských kmenů na sever od Říma, tak i lidem profesionálně se zaměřující na toto období. Nejpřínosnějším na knize shledávám výborné shrnutí problémů výzkumu, před které je postaven každý badatel, a to zvláště z hlediska dobového ideologického rámce definující každou dobu a nějakým způsobem zatěžující i vědce. Kniha výborně rozebírá tato úskalí a poukazuje právě na tyto ideologické vlivy, se kterými se zájemce o téma může u vědců z jednotlivých obdobích setkávat. Nejvýraznější dobou bylo nepochybně období devatenáctého století, kdy tehdejší badatelé občas více než rekonstrukci minulosti hledali skrze pohanská témata rekonstrukci vlastní identity – národní i individuální. Reichstäter vypichuje tato dobová palčivá témata, nejen devatenáctého, ale i následujícího století. Upozorňuje, kde a jak se člověk může setkat se zkreslenou interpretací vědeckých dat, proč a kam se badatelský výzkum mezitím posunul. Tato kniha není encyklopedickou příručkou božstev, mýtů apod., ale spíše průvodcem, který nabádá ke kritičtějšímu přístupu k pramenům a publikacím a je schopná ušetřit zájemcům o téma čas, který by někdy zbytečně ztráceli s nekvalitními prameny.

 

Brian Hoggard: Magical House Protection: The Archaelogy of Counter Witchcraft (2019)

Kniha přináší vědecký pohled na magickou ochranu domů lidí v minulosti. Brian Hoggard je vystudovaný antropolog se zaměřením na středověk a historii. Ve své odborné práci se zabývá náboženskými praktikami lidí a lidovou magií. Magical House Protection je nesmírně zajímavá kniha v tom, že rozebírá archeologické nálezy a písemně či ústně dochované tradice, které popisuje ve své knize. Sice se nejedná přímo o pravěké náboženství, ale o středověké a novověké tradice, nicméně ani pravěkář by si tuto knihu neměl nechat ujít, neboť středověké čarodějnictví navazovalo na předkřesťanské tradice, i přestože nemohou být brány za ryze pohanské a byly uzpůsobeny mentalitě křesťanského světa. 

 

James Earls: Zrozeni k chůzi. Proč a jak chodíme po dvou (2021)

Tato kniha mě vyložena nadchla. Autor zde odborně rozebírá proč, a jak člověk chodí po dvou nohách a jaké výrazné evoluční změny přinesla předkům člověka bipedální chůze. Chůze je zde popsána hned z několika hledisek fyziologické, mechanické a také se zabývá propojením chůze ze strany nervové soustavy a vývoje mozku. Velice přehledně jsou zde popsány rozdíly mezi chůzí australopitéka a moderního člověka. Autor se zaměřuje na svalové řetězce, které dvounohou chůzi umožňují. Ačkoliv je tato kniha doporučena hlavně fyzioterapeutům, sportovcům, masérům apod. myslím si, že by neměla uniknout žádnému zájemci o archeologii či antropologii. Chůze po dvou, uvolnění dlaní mělo významný vliv na rozvoj mozku a abstraktní chápání člověka a i pro člověka zabývajícím se náboženstvím je někdy dobré se občas zaměřit i na lidskou anatomii a mechaniku pohybu lidského těla, náboženství nakonec právě uspokojuje i jeho biologické požadavky.

 

-

 

Ak sa vám tento článok páčil a radi by ste vedeli včas i o dalších, sledujte nás na Facebooku, na Instagrame, na Twitteri alebo prostredníctvom newsletteru.

 

Ak oceňujete našu prácu, prosíme, podporte fungovanie projektu na Patreone. Aj symbolický príspevok pomôže.


Komentáre:
Vyhľadávanie

Kúpte si knihu od nášho šéfredaktora
Odoberanie noviniek

Partneri