Nejlépe prozkoumané české a moravské rondely

K problematice jejich vzniku a účelu jste se mohli více dočíst ve starších článcích. Jen připomeňme, že se nacházíme v prvním polovině 5. tisíciletí, kolem roku 4 800 př. n. l., kdy zřejmě již fungují nejstarší rondely. Poměrně krátkou dobu, následujících 100 maximálně 200 let, se setkáváme s těmito stavbami v celé střední Evropě. 

V tomto článku si představíme vybrané české a moravské rondely, které dosud nejvíce přispěly k jejich poznání. Ačkoliv známe z území dnešní České republiky desítky lokalit, kde v minulosti existovaly rondely, jen málo z nich bylo detailněji archeologicky prozkoumáno. Je to určitý dluh archeologů této problematice, ale rozsáhlé badatelské výzkumy jsou v dnešní době bohužel zcela výjimečné. Navzdory tomu informace získané z několika, můžeme říct, dobře poznaných a prozkoumaných rondelů, poskytují řadu cenných poznatků a dnes Vás s nimi seznámíme.

[reklama] 

Těšetice-Kyjovice – první prozkoumaný rondel

Výzkum rondelů má ve střední Evropě obecně velkou tradici. Není bez zajímavosti, že první systematický výzkum tohoto typu archeologické památky v Evropě realizoval Vladimír Podborský. V roce 1964 proběhly první odkryvy neolitického osídlení a o čtyři roky později začal plošný odkryv rondelu na lokalitě Těšetice-Kyjovice u Znojma. 

Během let 1968-1978 prozkoumal V. Podborský téměř celý příkop rondelu i vnitřní plochu vymezenou příkopem. Ve své době se jednalo o klíčový výzkum a dodnes patří k jedněm z nejlépe prozkoumaných rondelů v Evropě. Velmi důležité bylo zachování části výplně příkopu pro budoucí výzkumy, protože již tehdy bylo jasné, že archeologové budou mít s postupem času lepší metody a vybavení. Na počátku 80. let se výzkum zaměřil na prozkoumání průběhu vnější palisády a s přestávkami byl tento záměr dokončen v roce 2002, kdy byla známa kompletní podoba vnější palisády rondelu. V letech 2007-2008 proběhl kompletní geofyzikální průzkum lokality Těšetice-Kyjovice „Sutny“ jehož výsledkem je geofyzikální plán včetně rondelu i přilehlého pravěkého osídlení. 

Samotný těšetický rondel je tvořený jedním příkopem a dvěma dřevěnými palisádami nalezenými uvnitř zkoumané plochy. Maximální průměr příkopu je 68 metrů, což řadí zdejší rondel spíše k menším typům (nejmenší známé rondely mají v průměru pouhých 30 m, největší naopak až 240 m). Příkop měl klasický tvar písmene „V“: shora ke dnu se hrotitě zužoval. Maximální šířka příkopu činila 7 metrů a hloubka v průměru 4 metry. 

[reklama] 

Uvnitř plochy vymezené příkopem byly nalezeny pozůstatky po dvou řadách kůlů, které od sebe byly vzdáleny 3,6-6 metrů. Vidíme tedy, že neolitičtí stavitelé nebyly úplně přesní. Výška palisády je odhadována zhruba na 180 centimetrů, jedná se však pouze o domněnku na základě hloubky kůlových jam, které se dochovaly. V posledních letech se někteří badatelé domnívají, že řady kůlů u některých rondelů mohly být i zastřešené, nicméně poměrně široká škála minimálního a maximálního rozestupu obou těšetických palisád tuto teorii v tomto konkrétním případě příliš nepodporuje. Poměrně zajímavý je objev další vnější dřevěné palisády, která obepínala celý rondel. Její maximální průměr činil 130 metrů a s výjimkou západní části známe celý její průběh.

Celý rondelový komplex má čtyři vchody téměř přesně orientované vůči světovým stranám. Tyto vstupy se projevují buď přerušením dřevěných palisád, nebo přerušením zahloubeného příkopu. V. Podborský odhadl, že pro vykopání příkopu bylo třeba přemístit přibližně 1530 kubických metrů zeminy. Ve spojení s nutností pokácet dostatek stromů a vztyčit dřevěné palisády, se jednalo o velmi rozsáhlou a náročnou činnost, která vyžadovala měsíce, možná i roky práce. 

Těšetické nálezy a jejich význam 

Kromě samotného rondelu se mezi jeho příkopem a vnější palisádou našlo během výzkumů několik desítek archeologických objektů. Některé pravděpodobně nebyly s rondelem současné. To se týká především objektů nalezených v samém středu rondelu, které byly podle analýzy keramiky pravděpodobně starší (na plánu jsou tyto objekty vyznačeny bílou barvou). 

Na základě rozboru keramiky uvažujeme, že 28 struktur přímo souviselos rondelem. Jedná se o objekty vyznačené zelenou barvou (zásobní jámy), žlutou barvou (pece), červenou barvou (rituální objekty?), modrou barvou (obydlí?) a šedou barvou, buď současné s dobou fungování rondelu, nebo ho přinejmenším respektující a nezasahující do vlastní stavby. To by znamenalo, že v blízkosti rondelu, eventuálně přímo v něm, žila část tehdejší populace nebo zde docházelo k zatím blíže nepoznaným aktivitám sídlištního charakteru. 

U východní brány se podařilo odkrýt tři neolitické pece, které se se strukturou rondelu vzájemně respektovaly, a zdá se, že existovaly současně. Tyto pece mohou indikovat přípravu jídla v teoreticky posvátném a okrsku rondelu. 

Artefakty pocházející z Těšetic jsou rovněž velmi důležité pro poznání sociálního a snad i kulturního života tehdejších lidí. V jednotlivých objektech i v příkopu rondelu se během výzkumů nalezlo velké množství střepů (zdobených i nezdobených), štípaných a broušených kamenných nástrojů, stovky fragmentů keramických sošek zpodobňujících ženy, zvířecí kosti, lidská lebka, článek lidského prstu nebo hrudky barviva. 

Z nalezeného materiálu stojí za povšimnutí více než 300 fragmentů keramických sošek žen, které se během desítek let výzkumů nalezly. Podobně velký soubor nálezů prakticky nemá v Evropě obdoby. Některé fragmenty, které se nenalezly pohromadě, ale například v objektu či příkopu rondelu, bylo možné spojit. Je možné, že sošky byly záměrně ničeny a využívány k blíže neznámému účelu, jejich funkce je nadále předmětem výzkumu. 

Druhý zajímavý soubor artefaktů zastupují suroviny pro výrobu štípaných kamenných nástrojů. Na lokalitě byly objeveny stovky nástrojů, polotovarů, drobných úštěpů a jader, která se využívala na výrobu nástrojů. V případě těchto surovin můžeme zkoumat, odkud pocházejí, protože většinu zdrojů rohovců a dalších vhodných materiálů pro výrobu štípané industrie známe. Získáváme tak představu, jak široké kontakty tehdejší lidé mohli mít. Suroviny z Těšetic-Kyjovic pocházely ve většině případů z okolí 25-30 km od lokality. Tvořili je především rohovce typu Krumlovský les a hadce. Jen velmi malé množství nálezů mělo „exotičtější“ charakter. Z těchto dálkově přinášených surovin je nejběžnější obsidián z Karpat (až 300 km od Těšetic).

[reklama] 

Díky těmto dálkovým kontaktům vidíme, že tehdejší svět byl propojen jak fyzicky přepravováním zboží na stovky kilometrů, tak velmi pravděpodobně i mentálně a mohlo docházet k výměně technologií či zvyklostí. Analýza materiálu pro výrobu štípané kamenné industrie rovněž prokázala, že zdejší populace byla pravděpodobně spotřební/konzumní. Přímo na lokalitě neprobíhala (nebo jen velmi málo) výroba nástrojů z primární suroviny. Spíše sem přicházely buď již hotové nástroje, nebo alespoň jejich polotovary. 

Přesto, že Těšetický rondel zkoumáme již téměř 60 let, stále je řada otázek nezodpovězená a nadále probíhá výzkum zdejší lokality. 

Bylany 4: dva rondely a pohřebiště

Za dalším dobře poznaným rondelem (nebo spíše dvěma) se vydáme do východních Čech. Nedaleko Kutné Hory leží obec Bylany a v její blízkosti kdysi stálo jak neolitické sídliště, tak rondely. Na rozdíl od Moravy, kde se existence rondelů pojí s tzv. kulturou moravské malované keramiky, v prostoru Čech budovali rondelové lokality příslušníci tzv. kultury s vypíchanou keramikou. 

Zdejší rondel je známý o začátku 60. let, ale až o téměř 30 let později byl realizován rozsáhlejší archeologický výzkum, který zahrnoval jak samotné vykopávky v terénu, tak geofyzikální průzkum. Díky němu se podařilo prokázat existenci dvou velmi blízkých rondelů s označením Bylany 4/1 a Bylany 4/2. Kolem prvního jmenovaného rondelu byla, podobně jako v Těšeticích, zachycena struktura s průměrem 250 metrů obepínající samotný rondelový areál. V tomto případě však nebyla tvořena palisádou, ale mělkým příkopem, jehož hloubka nepřesáhla 1 metr. Zdá se jasné, že tento vnější příkop je mladší než oba rondely, protože ten větší respektuje a menší porušuje, jak můžeme vidět na plánku. 

Samotný rondelový areál byl tvořen dvěma příkopy, kdy větší měl průměr 110 metrů, šířku 3 a hloubku 2 metry a vnitřní menší o průměru 90 metrů, šířce 3,8 a hloubce 3 metry. Ve srovnání s Těšetickým příkopem jsou ty Bylanské poněkud mělčí. Na půdorysu rondelu je patrné, že příkopy mírně klešťovitě vymezovaly jednotlivé vstupy, které jsou opět orientovány podle světových stran. Uvnitř menšího příkopu stály tři dřevěné palisády a opět byly na čtyřech místech přerušeny, aby byl umožněn vstup do centrální části rondelu. 

Při výzkumech v letech 1991 a 1992 byla odkryta asi 1/6 povrchu rondelu č. 4/1. Odkryty byly desítky objektů, řada z nich pravděpodobně starších. Několik jam bylo na základě analýzy keramiky i skutečnosti, že neporušovaly vlastní rondel, pravděpodobně se stavbou současných (vyznačeny zelenou barvou). Jáma, která se nacházela uvnitř rondelu a je označena červeně, je interpretována jako možná posvátná/obětní jáma. V příkopu bylo objeveno i poměrně velké množství zrnotěrek na výrobu obilí. Autor výzkumu uvažuje o možnosti rituální přípravy pokrmů, jelikož se jednalo o velké kusy, které se zřejmě nacházeli v blízkosti rondelu. Každopádně se zdá, že nic, co bychom mohly nazvat obytnou stavbou, se v době fungování rondelu uvnitř souběžně nenacházelo.

[reklama] 

Co se týče menšího rondelu označeného číslem 4/2, neproběhl zde standardní výzkum, informace o něm čerpáme převážně z geofyzikálních měření. Podle plánku se však zdá jasné, že tento rondel byl starší, protože velký příkop obklopující rondel 4/1 na několika místech menší rondel narušuje a nerespektuje jej. To znamená, že v tu dobu již zřejmě původní stavba neplnila svůj účel. Jak jsme již zmínili, uvnitř většího a mladšího rondelu byly nalezeny stopy po dřívějším osídlení. Zdá se možné, že toto osídlení patřilo ke staršímu z obou rondelů, a při budování nové stavby bylo opuštěno a posunuto severním směrem. 

S Bylanským rondelem souvisí ještě jeden areál, který z prostředí Moravy prakticky neznáme. Jde o pohřebiště, které se nacházelo 700 metrů severozápadně od rondelu. Nacházely se zde jak kostrové hroby, tak několik kremací. Jednalo se tedy o tzv. birituální pohřebiště. Pouze u 20 jedinců jsme byli schopní provést antropologické určení, z toho sedm byli děti. V jednom z hrobů, kde se nedochovaly lidské ostatky, se našla velmi bohatá pohřební výbava, která zahrnovala kamennou sekeru, brousek, 145 kamenných štípaných nástrojů (některé vyrobené ze silicitů známějších lidově jako pazourky, případně ze suroviny z Bavorska), dvě zrnotěrky a 12 keramických nádob. Teoreticky by mohlo jít buď o symbolický hrob, nebo známku určité nastupující sociální diferenciace ve společnosti. V žárových hrobech se nacházely přepálené milodary a kosti ať už zvířat nebo lidí byly v některých případech před uložením do hrobu rozdrceny. 

Ve srovnání s Těšetickým rondelem je hlavní rozdíl v přítomnosti pohřebiště blízko samotného rondelu a zjištění o více etapách výstavby, kdy vznikl starší rondel a posléze i mladší. Výzkum nám přinesl jiné poznatky, než známe z Těšetic a rozšířil tak naše možnosti, jak uvažovat o tomto typu staveb. 

Kolín I: rondel bez palisád

V roce 2008-2009 objevili archeologové pod vedením R. Šumberové zajímavou kombinaci dvou rondelů vzdálených od sebe pouhých 50 metrů. Lokalita nese označení Kolín I a dosud není zcela jisté, zda oba rondely mohly fungovat současně, nebo jeden předcházel druhý. V každém případě oba rondely se lišily jak formou stavby, tak umístěním vchodů.

Větší z rondelů byl vážně poškozen při stavbě silnice a skládal se ze tří hotových příkopů a pravděpodobně čtvrtého nedokončeného. Archeologové dokázali prozkoumat jen některé jeho části, a realizovat geofyzikální průzkum. Vnitřní příkop měl průměr 150 metrů a maximální šířku 14 metrů, hloubku 4,5 metru, což z něj činí zatím nejmohutnější příkop, o kterém jsme zde psali. Středový příkop dosáhl průměru 178 metrů s šířkou a hloubkou příkopu shodně 3 metry. Vnější příkop měl v průměru 200 metrů, šířku 3,5 metru a hloubku 3 metry. Nedokončený příkop měl rozměry pouze 2 metry na šířku a 0,5 metrů hloubky. 

Oproti předchozím příkladům, se zde nesetkáváme s přítomností dřevěných palisád uvnitř rondelu. Rovněž vchody, které jsou i zde čtyři, mají mírně vychýlenou orientaci směrem k východu, můžeme říct na SSV. 

Druhý menší rondel ležel jihozápadním směrem od většího a byl prozkoumán téměř v celé ploše kromě jeho západní části, kterou máme zdokumentovanou pouze pomocí geofyzikálního měření. Rondel nemá moc kruhový tvar a tvoří ho příkop o průměru 82 metrů, šířkou 4 metry a hloubkou 3 metry. Uvnitř se nalezla palisáda o jedné řadě kůlů. Vchody byly vychýleny poněkud více na západ. Zajímavé je, že uvnitř rondelu bylo nalezeno poměrně velké množství archeologických objektů a snad i obytná struktura, která překrývala dřevěnou palisádu. 

[reklama] 

Důležitým objevem bylo, že keramika, kterou se povedlo najít v obou rondelech, se v některých případech dala spojit do jedné nádoby. To by mohlo ukazovat na společnou existenci obou areálů. V blízkosti rondelů byly nalezeny doklady po mnoha etapách pravěkého osídlení, některé je však možné klást do období trvání tzv. kultury s vypíchanou keramikou, která byla tvůrcem rondelů. V prostoru příkopu bylo nalezeno několik pohřbů, v jednom případě i s jasně násilnými stopami na kostře pohřbené ženy. 

Suroviny pro výrobu kamenných štípaných nástrojů byly na lokalitu transportovány jak z bližšího, tak vzdálenějšího okolí. Většina vzdálenějších zdrojů surovin ležely zhruba 100 km od lokality (metabazity, silicity etc)., ale setkáváme se i s karpatským obsidiánem ze vzdálenosti 500 km nebo Bavorským rohovcem (300 km). Vzhledem k tomu, že v okolí rondelu nebyl přítomen vhodný zdroj kamene, jako v případě Těšetic, bylo nutné surovinu přinášet. 

Závěr

Každá popsaná lokalita byla jedinečná a každá nabízí trochu jiný úhel pohledu na pravěkou společnost, která zde žila před téměř 7 000 lety. Všechny lokality byly nějakým způsobem propojeny, protože jsme našly suroviny na výrobu nástrojů donesené často ze stovky kilometrů vzdálených zdrojů. Tehdejší svět byl propojen jak fyzicky, tak ideově/myšlenkově, jinak bychom jen obtížně vysvětlili, jak se mohly rondelové stavby během velmi krátké doby rozšířit na cca 800 000 kilometrech čtverečních ve střední Evropě. 

---

Pokud se vám tento článek líbil a rádi byste věděli včas i o dalších, sledujte nás na Facebooku, Instagramu, Twitteru nebo prostřednictvím newsletteru,  případně podpořte fungování projektu na Patreonu. I symbolický příspěvek pomůže. 

---

Všechny ilustrace byly převzaté se svolením nakladatelství. 

LITERATURA:

Kuča, M. – Kazdová, E. – Hladilová, Š. – Nývltová-Fišáková, M. – Prokeš, L. 2010: Osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou mezi příkopem a vnější palisádou rondelu. Ústav archeologie a muzeologiefilozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.

Novotný, J. 2018: Petroarcheologické určení kamenných štípaných artefaktů z příkopu rondelu v Těšeticích-Kyjovicích. Rkp. nepubl. bakalářské práce. Přírodovědecká fakultaMasarykovy univerzity. Brno. 

Pavlů, I. et al. 1995: Bylany Rondel. Model of the neolithic Site. Památky archeologické. Supplementum 3, 7-123. 

Podborský, V. 1985: Těšetice-Kyjovice 2. Figurální plastika lidu s moravskou malovanou keramikou. Univerzita J. E. Purkyně. Brno.

Podborský, V. 1988: Těšetice-Kyjovice 4. Rondel osady s moravskou malovanou keramikou. Univerzita J. E. Purkyně. Brno.

Řídký, J. – Květina, P. a kol. 2019: Big men or chiefs? Rondel builders of neolithic Europe. Oxford and Philadelphia.

Šumberová, R. et al. 2010: Sídelní aglomerace v prostoru dnešního Kolína. Záchranný výzkum v trase obchvatu města. Archeologické rozhledy 64 (4), 661-679.

Zápotocká, M. 2005: Průzkum a výzkum v mikroareálu Bylany 5. A surface Survey and Excavations of the Bylany 5 Micro-area. In. I. pavlů (ed.) Bylany Varia 3, 39-54, Archeologický ústav AV ČR, Praha.