Čelenky patria v staršej dobe bronzovej (2300/2200 – 1600 pred n. l.) medzi pomerne zriedkavé nálezy. Okrem hromadných nálezov ich nachádzame takmer výlučne v ženských hroboch [1]. Jeden z výnimočných exemplárov sa podarilo objaviť v moravskej obci Pravčice.
Kůň je zvířetem, na kterém jezdí králové, knížata i prezidenti, jezdecká socha s nějakým politickým vůdcem se tyčí na Václavském náměstí, na římském Kapitolu, na Trafalgarském náměstí a dokonce i v areálu university ve Washingtonu D. C. Kůň je zvíře aristokratické, hrdinské, „zvíře pro rytíře“. To se odráží v německém Ritter „jezdec, rytíř“ nebo francouzském chevalier „rytíř“ jehož původ sahá až k latinskému cabbalus „kůň“.
Achilles patří k nejznámějším řeckým hrdinům a k nejdůležitějším postavám Íliady. Velký Homérův epos začíná tím, jak se tento mladý muž snažil navrátit dívku Chrýseovnu jejímu otci, který svolal na řecká vojska Apollónův hněv v podobě moru. Tím však Achilles rozhněval Agamemnóna, který na oplátku hrdinovi sebral jeho zajatkyni Bríseovnu. Tak byly uvedeny do pohybu události vedoucí až ke smrti Patrokla a Héktora, jejichž pohřby Ílias končí. Celý tento příběh se odehrává v pozoruhodně krátkém časovém úseku, který činí přibližně měsíc a nedostane se ani K Achillově smrti, kterou máme poprvé zmíněnou až v Odysseii.
Kirké je známa predovšetkým ako čarodejnica, ktorá na ostrove Aiaia premenila Odyseových mužov na ošípané. Jej príbeh je ale oveľa bohatší – a v mnohých ohľadoch zdanlivo paradoxný. To sa mení, keď na ňu pozrieme cez perspektívu indoeurópskej mytológie. Vtedy zároveň poodhalíme prastaré mýty, ktoré sa nezameniteľne vpísali aj do archeologického záznamu strednej Európy.